Rozhovor pro Parlamentní listy

Bobošíková: Kníže, sbal se, odjeď na Orlík a dej si do znaku krtečka

21.8.2011 0:01 - PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Jana Bobošíková, česká novinářka, moderátorka, europoslankyně a nyní vůdčí osobnost politické strany Suverenita, v níž chce hájit české zájmy. Zatím se jí nepodařilo prorazit do parlamentu, ale její nápor nenechává většinu politiků na pochybách, že to pro ni bylo jen zahřívací kolo. Zastává se kontroverzního Ladislava Bátory, podporuje Václava Klause a je rozhodnuta narovnat deformované prostředí v této zemi. ParlamentníListy.cz ale chtěly vědět víc.

Co obvykle děláváte o půlnoci ze soboty na neděli?

Obvykle spím, protože spím ráda a spánek si chráním. Nicméně, dnes asi moc klidně spát nebudu, protože budu jen obtížně vydýchávat slova ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, která jsem si přečetla v dnešním Právu.

Velmi mě znepokojuje to, že se vracíme pomalu do 50. let, kdy si pan ministr hraje na vrchního kádrováka a říká, že lidé s některými názory nesmějí pracovat ve státní správě. A to mi přijde tak neuvěřitelné... nevěřila jsem, že se v demokratické společnosti mohu něčeho takového dočkat. A navíc od ministra, v jehož vládě jsou bývalí komunisté, vím alespoň o jednom, a jehož administrativa je komunistů plná. A jejich názory mu evidentně nevadí. Jestliže máme takovou vládu, jejíž ministr dokáže říct: „Jde o to, aby člověk s jeho názory nebyl na takové pozici. Ať třeba na ministerstvu školství řídí sklad tužek, ale zrovna personální oddělení, to je moc.", nejsme daleko od chvíle, kdy se bude říkat - tento člověk nemůže být na tom a tom místě, „ať jde do uranových dolů", nebo „s takovými názory ať jde k lopatě".

Zdá se, že tento problém Vám asi skutečně klidné spaní nedopřeje...

Jsem tím opravdu znepokojena a jako Suverenita vyzýváme premiéra Nečase, aby podal návrh na odvolání ministra zahraničí. Protože mají-li být lidé kádrováni pro své názory, tak to zcela jistě nikdo nechtěl. Aby ministr o někom říkal, že pro své názory by měl řídit sklad tužek, ale ne personální oddělení. To jsou přece tak neuvěřitelná slova, která jsme dříve slýchávali. „S těmito názory můžete jít k lopatě, nevystudujete vysokou školu, a podobné výroky".

Ale dále také ministr říká, že jeho (Bátory) názory se vymykají všem normálním demokratickým postojům. Takže u nás ministr kádruje, co je normální a demokratické? To mají být slova pana Bátory „Chudáček starej..." tak nenormální a nedemokratická?

Možná někteří politici vám říkají, že nespí kvůli státnímu dluhu, nebo nemohou spát, protože jsou nuceni snižovat sociální dávky... ale já toto považuji za tak hrubý zásah do demokratických zvyklostí a takový pokus o kádrování, že z toho nebudu spát já.

Co říkáte na radikální postoj ministra financí Miroslava Kalouska, který dokonce odmítl zasedat ve vládě?

Tady se hraje nějaká velmi podivná hra, v níž vůbec nejde o pana Bátoru. Jak je vidět, neštítí se TOP 09 vůbec ničeho, včetně toho kádrování, o němž jsem mluvila. Kádrující šlechtic - tak to je gól.

Myslíte tedy, že je to jen zástupná záležitost?

Tady jde zjevně o něco jiného a je i na novinářích, aby oni zprostředkovali veřejnosti, co za tím je. Nevím, zda chce ministr Kalousek docílit toho, aby Věci veřejné opustily vládu, aby si zbývající strany mohly rozdělit větší krajíc ministerstev.

Nevím sice, čeho chce dosáhnout, ale jak znám politiky, domnívám se, že jediné, k čemu směřuje, je dosáhnout ještě větší moci. To je jediný motiv, který já zatím spatřuji.

Ale když odstaví Věci veřejné z vlády, nemají zbylé dvě strany jistotu parlamentní většiny.

Ale vždyť neustále slyším, že pan Paroubek chce založit novou stranu, nevíme, co se děje uvnitř ČSSD, vždyť v té straně už bylo tolik odpadlíků... Nemám žádné konkrétní informace, ale když se ptám po motivu, tak jaký může mít politik jiný motiv, než získat více moci? Pevně věřím tomu, že ani jeden jediný občan v ČR si nemyslí, že panu ministrovi Kalouskovi jde o etiku ve státní správě.

Jste lídrem strany, která si předsevzala hájit české zájmy. Nemáte pocit, že všechny podobné kauzy mají podhoubí právě v absenci národní hrdosti, vlastenectví, vztahu k české státnosti? Že blaho této země, tím spíše jejího národa, je to poslední, na co politici myslí?

Samozřejmě. Skutečnost, že ve vládě jsou lidé, kteří mají i jiné občanství než české, kteří tady kádrují úředníky, má přirozeně dopad i na politickou scénu. Je přirozené, že určité vlastenectví a příslušnost k určitému státnímu celku, nejenom rozumové, ale také emocionální, jsou velmi důležité při prosazování zájmů země. Zejména na mezinárodním poli.

A skutečně neznám jiného člověka, který by říkal mám rád Českou republiku a v zahraničí na ni plival výroky typu, že by si ČR měla vyndat ze znaku lva a dát si tam krtečka. To zrovna o vlastenectví moc nesvědčí. Myslím, že bez toho, aby měl člověk k území, kde žije, nějakou emocionální vazbu, vypadají věci tak, jak vypadají. Což neznamená, že tu vazbu člověk musí dávat okázale najevo, důležité je, zda ji má v srdci.

Patříte spíše k euroskeptikům, proč myslíte, že většina politiků deklaruje opačný názor?

Podívejte se pozorně. Když se předávají pravomoci do Bruselu, tak se jedná buď o zájem osobní či vlastní strany, nebo v zájmu nadnárodních korporací či globálních firem. Jsou to neuvěřitelné věci. Proč jsou například naši ministři ochotni dát záruky na řecké dluhy na straně jedné, a přitom doma přihlížet k tomu, jak exekutoři likvidují lidi přehnaně přísným exekučním zákonem? Vážím si Slováků, že dokázali říct ne, my to platit nebudeme!

Myslíte, že je chyba v přísnosti exekučního zákona, nebo v tom, že nejsou nastaveny meze a kontrolní mechanismy?

Zákon sám o sobě není přísný, ale ponechává vše na svévoli a není zde žádný řád, který by zamezil tomu řádění, kdy dluh 20 korun může člověka připravit o střechu nad hlavou.

Ale ministr Pospíšil říká, že tento stav uvede do pořádku. Věříte tomu?

Ne. Já této vládě nevěřím nic, opravdu vůbec nic. Možná proto jsem tak znepokojena tím dnešním článkem, který nás vrací o třicet let zpátky.

Podle toho, co říkáte, by se mohlo jednomu zdát, že se toho moc nezměnilo od tehdejší doby.

To ne. Změnilo se mnohé, to neříkejme. Věci tehdy začaly jít správným směrem, minimálně v prvé polovině 90. let. Právě proto mě tak znepokojuje, když vidím, jak se naši vrcholní činitelé chovají jako zástupci státu v RVHP, protože Brusel nic jiného nepřipomíná. To samo o sobě je krok zpátky a dalším krokem zpět je, když někdo začíná kádrovat lidi pro jejich názory. To nás přece vrací do doby před změnou. A to tato vláda říká, že je vládou demokratickou.

Byly různé vlády, ale ani za svou politickou, ani za svou novinářskou kariéru jsem nezaznamenala, že by se jiný ministr na stránkách denního tisku vyjádřil, že je nutné kádrovat lidi na ministerstvech podle jejich názorů.

To považuji za naprostý průlom. Panu ministrovi nevadí, že exkomunista Füle sedí v Bruselu, že exkomunista Besser sedí ve vládě. Ty on nekádruje, ale bude kádrovat úředníky na ministerstvu za jejich názory? Kam jsme se to tedy dostali, když to říká někdo, kdo si hraje na nositele demokratických hodnot?

A co byste vzkázala ministru Schwarzenbergovi?

Aby se sbalil. Pak aby odjel na Orlík a tam si dal do znaku krtečka.

Naší zemi po privatizaci už tak mnoho nepatří. Je možné, že si k nám kdekdo bude dovolovat stále víc, čím méně nám toho bude patřit?

Vlastnické vztahy jsou v podstatě v demokracii základem, jsou základem právního uspořádání.

Rozdělme ten problém. Jsem znepokojená a vždycky jsem to říkala, rozprodejem strategických firem. Jsem tak i nyní zásadně proti tomu, aby se rozprodával ČEZ, aby se rozprodávala rozvodná soustava. Aby se rozprodávaly tak bytostné věci jako je například páteřní síť nemocnic.

A co banky?

Ale pokud jde o banky, tak už nemáme co prodávat, protože už žádná česká banka není. My máme v úmyslu vytvořit českou banku. Samozřejmě, že je špatně, když nemáme žádnou banku, která by byla vlastněna českými subjekty.

A ta druhá část? Mluvila jste o dvou.

Samozřejmě, že jsme otevřeni tržní ekonomice. My chceme, aby v této zemi opět začala platit stejná pravidla pro všechny, aby to tržní prostředí bylo narovnáno. Všimněte se, že dnes doopravdy prosperuje pouze ten, kdo je navázaný na státní rozpočet. Kdo má někde nějaké kamarády, nebo je zapojen do globální ekonomiky. Ale normální česká firma, která prosperuje bez toho, že by žila ze státních zakázek, takovou tu ani nenajdete.

Vy myslíte, že by ke změně tohoto korupčního prostředí mohlo dojít v dohledné době, když by se například Suverenita dostala do parlamentu?

Myslím, že ano a hned vysvětlím proč. Podařilo se nám například, že bylo zahájeno vyšetřování Bohuslava Sobotky (ČSSD) a dalších lidí spojených s privatizací OKD. Stát zde podle našich odhadů prodělal asi tak 25 miliard. Kdyby se postupně začaly rozkrývat ty korupční privatizační kauzy těch úctyhodných politiků a úctyhodných občanů, mohlo by se korupční prostředí velmi rychle začít napravovat. Je třeba, aby se našel opravdu schopný policista a schopný státní zástupce, kteří by se nebáli dovést tu kauzu až do konce.

Noc už je tu. O čem byste si chtěla nechat zdát?

Jenom zdát? Já bych si spíš v tuto chvíli přála, aby se spousta věcí stala. A doufám, že si o tom, že z vlády odejde vrchní kádrovák Schwarzenberg, nebudu muset nechat jenom zdát.